Mikroregion
 
 

Rynoltice

Psal se den 6. 8.2010, byla sobota a já, tehdejší místostarosta obce, jsem byl v dopoledních hodinách na nákupech se svojí rodinou v Liberci, asi 20km od Rynoltic. Ano, počasí bylo nepříznivé, stálý déšť.

Vybavuji si, že mi volal pan starosta a říkal, že potřebuje každou ruku a nohu, neboť Jítravou se žene voda, nejen ta, která se vylila z koryta Panenského potoka, ale i voda ze všech koutů této lokality, zejména z polí. Vzpomínám si, že mi říkal, že takové množství vody ještě nezažil. Dále mi sdělil, že i z jiných částí spádových obcí se ozývají občané s prosbou o pomoc, neboť voda začíná obklopovat jejich obydlí. On spolu s dobrovolnými hasiči zatím rozváží pytle s pískem a staví provizorní hráze. Proto jsem samozřejmě jel zpět do Rynoltic.  Jaké bylo překvapení, když jsme zůstali v koloně aut na silnici 13 u města Chrastava, kde již dopravu řídila policie. Pohledem na pravou stranu, kde je obec Bílý Kostel a kde protéká řeka Nisa, jsem již začal tušit, že jsme se stali obětmi přívalových povodní.

Přestože pan starosta i já dobře známe naši lokalitu, to, co jsem viděl, předčilo i dosud zpracovaný povodňový plán obce, který řeší pouze postup při rozvodnění Panenského potoka od obce Jítrava do obce Rynoltice a dále na město Jablonné v Podještědí.

Všude voda, voda, voda a k tomu i hysterie, panika a strach, co bude. Bylo jasné, že přívalové povodně zasáhly daleko větší území, tzn. Liberecký kraj. Starosta společně s dalšími členy povodňové komise a dobrovolnými hasiči řešili situaci venku, já jsem koordinoval činnost z obecního úřadu, a to na základě aktuálních potřeb postižených občanů. Zároveň jsme se snažili vyjít vstříc i kolegům z více postižených lokalit tím, že jsme zprovoznili evakuační místo v místní škole. K večeru nás zachránilo to, že déšť ustával a vyčerpaní občané a hasiči již jen sledovali, jak voda kulminuje a začíná se vracet do normálu. Po troše spánku jsme druhý den provedli kontrolu všech lokalit a začali odhadovat škody. Dále jsme se snažili našim postiženým dát alespoň prvotní informace a další pomoc. Byli jsme rádi, že jsme nestáli před rozhodnutím, zda některé objekty za přítomnosti statika nechat zbourat. Voda naštěstí jak rychle přitekla, tak rychle odtekla. Nastala druhá fáze pomoci při odstraňování následků povodní a to jak duševních, tak materiálních. Důležité v tomto okamžiku bylo, aby vedení obce nepanikařilo, aby bylo schopno pomoci obětem povodní s řešením pojistných událostí, s možností požádat o různé příspěvky, prostě s tím, co souviselo s odstraněním následků povodně. Postupem času si všichni svá obydlí opravili a žijí zde dosud, povodeň je nijak neodradila a věří, že se to již nebude opakovat. Vedení obce zhodnotilo, co se v době povodní podařilo, kde naopak mělo rezervy, co jsme neuměli zvládnout a co je třeba zlepšit. Proto v roce 2014 instalujeme nový bezdrátový rozhlas, protipovodňové hlásiče a v neposlední řadě i nový, aktualizovaný povodňový plán upravený na místní podmínky.

Co bych chtěl vzkázat svým následovníkům, kteří budou jednou ve stejné situaci, jako jsem byl já a bývalý starosta v roce 2010? Aby se seznámili s povodňovým plánem, je to kuchařka – návod, jak řešit krizové situace, dále je nutné, aby  měli funkční a aktivní členskou základnu povodňové komise, aby byli psychicky odolní a perfektně znali svoji lokalitu a kritická místa. Bez těchto znalostí totiž nebudou schopni takovouto živelní pohromu řešit a minimalizovat její následky. V neposlední řadě jsou těmi, kteří se pak budou zodpovídat.

 

Miloš Sehnal
v roce 2010 místostarosta obce  
       

 (115 kB)
 (104 kB)
 
         
 
© 2003-2019 Mikroregion
Hrádecko-Chrastavsko