Mikroregion
 
 

Chotyně

Máme historické fotografie z ničivých povodní roku 1897. Vždy, když jsem si je prohlížela, myslela jsem na to, jak je dobře, že toto už se stát nemůže, protože následně bylo postaveno několik přehrad, které dalším takovým povodním měly zabránit. Sobota 7. srpna 2010 ukázala, že přesně toto se opakovat může.

Už po druhé hodině ranní nás začal zlobit Václavický potok, potom se přidal potůček od rybníka Zaďáku a přes den už stoupala i Nisa – prostě voda šla nahoru. I když byla noc, byli jsme já i hasiči, sice na úřadu a v hasičské zbrojnici, ale ještě stále docela v klidu. Rok 2010 byl od května náročný – dvakrát jsme měli v obci po kroupách bahno a potoky i Nisa se blížily k vylití každý měsíc. Jak ale postupoval den a stále a stále pršelo, začala být situace velice vážná.

Nechci popisovat průběh povodně, tu máme ještě dobře v paměti. Chtěla bych tímto článkem předat pár zkušeností, nápadů a podnětů pro ty, kteří přijdou po nás a budou si myslet, že se to už opakovat nemůže.

Dokud stoupá voda, myslíte na ohrožené lidi a majetek, od určitého momentu vás přestane zajímat majetek a musíte myslet jen na to, kde ještě máte ohrožené lidi, případně i zvířata – lidé odmítnou odejít bez zvířat a vy musíte hledat další pomoc, jak zachránit lidi i zvířata najednou. Vrtulník zachraňoval lidi, se zvířaty a lidmi pomohla vojenská posádka v Chotyni, kdy velitel dokázal rychle vyřídit povolení, aby nám mohla pomoci vojenská technika.

Určitá úleva nastane, když zjistíte, že voda už nestoupá. Přesto i v těchto momentech se najdou vtipálci, kteří pouští poplašné zprávy. Bylo k večeru, voda už nestoupala a přiběhli hasiči, že dostali zprávu, že se valí další vlna a má přijít asi za dvě hodiny. Okamžitě jsem zatelefonovala starostovi do Chrastavy, jak to u nich vypadá. On řekl, „že dobrý“, voda už nestoupá. A byl klid. V žádném případě nesmíte panikařit, všechny informace si ověřujte – máte známé starosty proti toku Nisy, věřte, že jsou v pohotovosti a mají u sebe telefon. Musíte mít situaci pevně v rukou (aspoň ostatní si to musí myslet) a musíte bez váhání vydávat příkazy. V tomto momentě jste v tom naprosto sami se svými lidmi, takže musíte myslet jenom na ně a na vesnici.

Voda opadá a vy zjišťujete, že jste v jiném světě. Hrůza. Neskutečná směs všeho možného, jiný slušný název mě nenapadá, je všude, kudy prošla voda. Jinde jsou veliké díry, stržené mosty a lávky, popadané stromy. Máme tady středovou plochu, kde jsme postupně během osmi let budovali různá dětská hřiště a odpočinkové zóny. Bylo to po vodě jako po válce, když jsem tam šla, tak jsem brečela, ale to jsem byla sama, tak jsem si to mohla dovolit.

Chotyně je úžasná, protože v momentě, kdy se přižene vichřice nebo přijde povodeň, mám kolem sebe velké množství lidí s velkou chutí pomáhat. Naši hasiči, včetně celých rodin, pracovali neustále. Ukažte jim i po povodních, jak moc si jejich práce vážíte. I další spolky, místní obyvatelé a podnikatelé vám chtějí pomoci. Přijměte jejich pomoc, děkujte, případně zaplaťte, všechno se vám vrátí.

Pomáhejte hlavně postiženým lidem – finančně i morálně. Snažte se mít přehled o veškeré poskytované pomoci a aspoň trochu ji regulujte. V tomto momentě nekoukejte na to, co je obecní, co je soukromé – prostě pracujte na odstranění škod. Hned jsem vydala příkaz k pálení všeho, co spálit šlo, a dodnes toho nelituji. V momentě, kdy vám obcí protekla řeka se všemi vypláchnutými septiky, nemůžete myslet na životní prostředí. Začnou se na vás hrnout nabídky všeho možného – materiálu, techniky, prací - vše regulujte a nepouštějte si do obce zbytečně moc techniky. Zavalí vás humanitární pomoc – najděte si čas promyslet, co vážně potřebujete teď a hlavně, co budete asi potřebovat následně. Např. téměř každý nám vozil kvanta obyčejného sava, ale později jsme museli hodně nakupovat savo proti plísni. Nebojte se nabízenou pomoc i odmítat, musíte si udělat jasno, co potřebujete, nebo místo pomoci budete mít velký problém.

Sledujte pomoc nabízenou státem a pomozte lidem tu pomoc získat – neřešte, zda ji někdo potřebuje více než ten druhý a všem postiženým se snažte získat maximum.

Hejtman Libereckého kraje vyhlásil stav nebezpečí. Vyhlášení stavu nebezpečí využijte, protože vaše rozhodnutí vydaná v tomto stavu, jsou téměř nenapadnutelná. Likvidujte nepořádek, opravujte, zasypávejte díry, pokud můžete i stavte anebo aspoň nechte dělat projekty, ať jste připravení žádat o dotace – máte kolem sebe lidi, na které se můžete spolehnout, tak jim dejte práci a na nic nečekejte.

Jedna krásná příhoda z povodní – v hasičské zbrojnici se vařilo pro všechny, kteří pomáhali. Padla zmínka, že by se hodila nějaká buchtička ke kávě. Poslala jsem naším SMS info kanálem prosbu, zda by nám někdo něco neupekl – úžasné, ze všech stran Chotyně nám nosili plné pekáče buchet všeho druhu. Dlouho jsme měli sladké.

Také se potvrdila stará lidová moudrost, že všechno špatné je k něčemu dobré. Díky dotacím z Ministerstva pro místní rozvoj se podařilo opravit všechny mosty a lávky v majetku obce a také se nám podařila vybudovat nová středová plocha pro sport a rekreaci.

                                                

Jana Mlejnecká
starostka obce Chotyně

Podpora likvidace škod po povodni 2010

Dotace na obnovu obecního a krajského majetku (218 kB)   Dotace na obnovu obecního a krajského majetku
(218 kB)

Rekapitulace povodňových podpor pro občany obce (185 kB)   Rekapitulace povodňových podpor pro občany obce
(185 kB)

 (140 kB)
 (119 kB)
 (302 kB)
 (146 kB)
 (105 kB)
 
         
 
© 2003-2019 Mikroregion
Hrádecko-Chrastavsko