Home Kontakty Tisk  
 
Grabštejn
 
 
Česky
Deutsch
Po polski
English
по Pусски
Facebook
You Tube
Foto
mezera
 
 

Rané osídlení na horním toku Nisy

Gunter Oettel

 

K prvnímu trvalému osídlení na horním toku Nisy dochází nejdříve v 9. století. Relativně malé slovanské osídlení s centrem v okolí Žitavy sahalo až ke Grabštejnu.  Bylo to osídlení „ Záhvožďské župy , poprvé zmiňované v roce 1144.  Dnešní města Hrádek n.N. (v roce 1287 uvedeno jako Grad) a Chrastava (v roce 1352 zmíněna jako Craczauia) byla součástí  tohoto osídlení. Jména měst Hrádek n.N. a Chrastava mají slovanský původ. Hlavně „Grad“  odkazuje na hradní val, jehož nástupcem je hrad Grabštejn.

Slovanský předchůdce Města Hrádek n.N. může být datován až do 11./12. století. Pravděpodobně to bylo osídlení, které zajišťovalo zásobování hradu. Od počátku 13. století zde sídlili i Němci.

Hrad, dle ústních informací nazývaný původně Vlsycz, byl středem hradního  okrsku, ze kterého se v první čtvrtině 13. století rozvinulo panství, které bylo pojmenováno jako Grabštejn (Grafenstein) podle pozdějších vlastníků, purkrabích z Donína. Hraběcí rod Donínů se  usazoval a přesídloval, ne vždy dobrovolně, v několika etapách z Röthy jižně od Lipska, přes Dohnu u Pirny až do Ostritz. Z tohoto důvodu posílili purkrabí své působení na Nise a v okolí Ostritz podnikli pokus o vytvoření vlastního panství. Ale i zde narazila purkrabí na určité hranice, které byly stanoveny mocností, v tomto případě českým králem. Nakonec se v roce 1234 musela vzdát práv na panství v okolí Ostritz. Nevíme, kdy rod Donínů obdržel panství Grabštejn (Grafenstein). V roce 1277 si opat z kláštera Opatovice stěžoval, že český král daroval statky českých pánů německé šlechtě, ve stížnosti je uveden také Vlsycz, dnešní Grabštejn (Grafenstein). Zcela jistě vlastnili  Purkrabí Grabštejn od roku 1286. Původně zasahovalo panství až před brány Žitavy. S polskou Sieniawkou, Porajowem a německou Hartavou dokonce přímo sousedilo s pozemky Žitavy. Žitavský špitál, několik stovek metrů jižně od České brány, byl tenkrát také součástí grabštejnského panství. Świdnický farář a kanovník ve Vratislavi Otto z Donína z rodiny Purkrabích z Donína na Grabštejně daroval v roce 1331 Městu Žitava u příležitosti stavby špitálu oblast v okolí dnešního špitálního kostela. Další nabytí pozemků Žitavou proběhlo ve 14. století.

O počátcích druhého panství na horním toku Nisy, Hamrštejna, víme ještě méně. Určitě vzniklo současně s Grabštejnem. Hamrštejn patřil pánům z Biberštejna na Frýdlantsku, kterým byl jako léno přidělen v roce 1278. Zatímco se frýdlantské panství orientovalo na povodí Smědé, leží Hamrštejn na Nise, v určité míře jako pokračování panství Grabštejn (Grafenstein). S rozkvětem Liberce ztratil Hamrštejn svou důležitou funkci.

 
  © 2000-2018 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, Sdružení pro obnovu a oživení hradu a zámku Grabštejna a Roman Sedláček